Vznik obce a od roku 2006 města Ralsko se datuje od počátku roku 1992, resp. od prvních voleb v únoru 1992. Název města je odvozen z názvu předchozího územního zřízení, kterým byl Vojenský újezd Ralsko.
Území bylo až do první poloviny 20 století osídleno přibližně 6500 obyvateli. Nacházely se zde osady s převážně sudetoněmeckým obyvatelstvem: Černá Novina (Schwarzwald), Holičky (Hultschken), Hvězdov (Höflitz), Jablonec, Jabloneček (Gablonz), Horní Krupá (Ober Krupai), Křída (Kridai), Kuřivody (Hühnerwasser), Náhlov (Nahlau), Okna (Woken), Olšina (Wolschen), Polohlavy (Halbehaupt), Ploužnice (Plauschnitz), Proseč (Proschwitz), Svébořice (Schwabitz), Židlov (Schiedel), Hradčany (Kummer), Jezová (Jezowai), Vrchbělá, Boreček (Haidedörfel), Chlum (Chlum), Dolní Novina (Böhm. Neuland) a Prosíčka (Prositschka).
Po Mnichovu bylo území součástí německého záboru (Sudety). Část prostoru mezi Novým dvorem a Mimoní si pronajal od místních sedláků v letech 1942 – 3 po žních Wermacht, resp. Afrikakakorps, který na písčitých polích cvičil střelce panzerfaustu a panzerschrecku. Důkazem jsou nálezy zbraní a munice při částečné asanaci Ralska (tj.vyhledání a ničení munice a vojenského materiálu) . V dubnu 1945 vybudovali ženisté dvě letiště u Kumru dnes Hradčany a mezi Hvězdovem a Mimoní. K přesunu všech částí Schlachtgeschwader 2. pod Luftflotte 6. na Kummerské letiště na severu Čech, resp. Sudet, se mělo podle rozkazu uskutečnit kolem 28. března 1945. Avšak na konci války mělo Německo již velký nedostatek ženistů, kteří měli připravit v lokalitě u Mimoně na přirozeně rovných lukách dvě základní přistávací plochy. Jedna z nich byla na východ od tehdejšího Kummer See, (hradčanský rybník) druhá východně od Mimoně ve směru na Hvězdov na travnaté pasece uprostřed lesního porostu. Teprve 1. dubna přijela na tato místa ženijní vojska s několika desítkami zajatců na povozech a započala s úpravou. Přesně o Velikonocích se sletěly zbytky Schlachtgeschwader 2. V jejích řadách se od bojů v Řecku roku 1941 až do 31. července 1944 nacházel nejvýše vyznamenávaný voják Třetí říše a pozdější plukovník Hans UrlichRudell. Letiště bylo poškozeno americkými i sovětskými nálety. Po odletu pilotů do Kitzingenu zůstalo na letišti Kummer podle soupisky materiálu II. odboru MNO ze dne 15. května 1945 celkem 4 kusy dvoumístných pozorovacích letadel a dalších 30 kusů označených jen jako lehký bombardovací stroj. Šest letadel bylo zničeno úmyslně založeným požárem. Bylo nalezeno 18 leteckých motorů. Velké množství leteckých pum různých velikostí velký počet skříňových pum s 30 malými pumami. Na letišti Hvězdov stálo celkem 8 stíhaček, které po provedení opravy byla schopné letu a jeden bombardér se dvěma torpédy. Skladiště bylo plné munice 145 pum do hmotnosti 70 kg, 90 pum nad 70 kg a cca 100 kusů skříňových pum s 24 malými pumami. Větší počet nábojů do palubních děl a mnoho dalšího leteckého a výzbrojního materiálu.
Tak skončilo první období letiště Kummer am See a vzhledem ke skutečnosti, že vznikal v roce 1947 vojenský prostor pod názvem „Vojenský tábor Bezděz“ později přejmenován na „Vojenský újezd Ralsko“ byla plocha u Kummru navržena jako letiště.
Konec války s sebou přinesl odsun říšských a sudetských Němců z oblasti a osidlování novými obyvateli.
30.10.1946 rozhodla vláda o zřízení vojenského tábora Bezděz. Na počátku roku 1947byla oblast vyklizena a obyvatelé vysídleni. Některé vesnice byly srovnány se zemí, jiné využity pro potřeby armády. Československá armáda v prostoru postavila různá zařízení pro výcvik vojsk: tankodromy, hluboké brody a tankové střelnice Židlov a Bělá. Dále také výzkumný polygon pro testování různých druhů munice, muniční sklady, garáže pro tahače jaderných hlavic a přísně tajné sklady jaderných hlavic.
Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 prostor obsadila sovětská vojska. Rusové v 80. letech zvětšili přistávací dráhu na letišti Hradčany na celkovou délku 2,7 km a šířku 90 m. Po sametové revolici byl vyjednán odsun sovětských vojsk a 30.května 1991 odjel z Mimoně poslední ruský transport a z nádraří Bezděz poslední ženisté o měsíc později.
Pyrotechnická asanace započatá Policií ČR v roce 1990, pokračovala od září 1994 s armádou ČR. Asanováno bylo přibližně 8600 ha do roku 2004. Novelu zákona o zbraních využila Divize Mimoň Vojenských lesů a statků ČR a zřídila pyrotechnickou skupinu 4 lidí, kteří dodnes připravují půdu pro obnovu lesa, po které by již mělo být naprosto bezpečno.
Nejen od munice, ale také od kerosinu a tetrachloru se asanoval po dobu 10 let prostor kolem letiště a kuřívodské tvrze.
Jaké je město a jaké zajímavosti má se můžete přesvědčit dále.
