Kuřívody (Hühnerwasser) – Historie
Kuřívody vznikly královským založením mezi lety 1264/78 jako jeden z pokusů Přemysla Otakara II. založit královské město na kolonizovaném bezdězském panství. Předpokládaným lokátorem byl Hertvík z Kravař. Podle 1. zmínky, která pochází z roku 1279, kdy na blízkém Bezdězi byla držena královna (vdova po českém králi Přemyslu II. Otakaru) Kunhuta se synem Václavem, víme, že královna si vyprosila návštěvu kostela sv. Jiří ve Vristadu (Freistadt). Je jasné, že město tedy muselo být založeno již před tímto datem. Jméno Freistadt (lat. Libera civitas – Svobodné město) zhruba po sto letech mizí a od 15. století se používá již český název Kuřívody.
V 17. století se začíná užívat souběžně přeložený název do němčiny Hühnerwasser. Původ názvu Kuřívody je patrně odvozen od místní zeměpisné situace. Okolí je prakticky bez vodních toků, původní význam je tedy „nepatrné vody“, kolem nichž se sdružovaly kurovití ptáci. Byly to jen slabé pramínky, kde by se jen kury napojily“. Ještě v 19. století bývalo nedaleko Kuřivod velké tokaniště tetřevů hlušců. O vodu byla jinak v této oblasti velká nouze. Už Přemysl Otakar II:, král železný a zlatý, založil Kuřívody jako královské svobodné město, ale právě kvůli nedostatku vody se nikdy nerozrostlo do opravdu městských rozměrů. Během staletí několikrát dokonce změnilo půdorys včetně náměstí, ale ani to nepomohlo. Ze všech církevních staveb zůstal v Kuřívodech zachován do dnešních dob pouze kostel. Jeho jádrem je ranně gotická stavba, později často upravovaná a rozšířená o věž. Z vnitřního zařízení se zachoval hlavní oltář, přenesený v 50. letech do kostela ve Struhách u Všejan na mladoboleslavsku a také kamenná křtitelnice, kterou dnes najdeme ve farním kostele „Povýšení svatého Kříže“ v Bělé pod Bezdězem. V bělském kostele byly uloženy také čtyři obrazy evangelistů a velký dřevěný kříž. Ostatní zařízení kostela v Kuřívodech bylo zničeno. Poštovní stanice v Kuřívodech, byla zřízena jako jedna z prvních na severu České země v roce 1868. V roce 1904 zde byla zřízena také samostatná telefonní a telegrafická stanice. Přes Kuřívody vedla již v 16. století poštovní cesta ze Žitavy do Prahy.
Jak dokládá Chytilův místopis, v roce 1921 město mělo 213 domů a 924 obyvatel. Jejich etnické složení bylo: 32 Čechů a 891 Němců. Jeden obyvatel byl nezjišťované národnosti. V místě byla římsko-katolická fara, četnická stanice, automobilová stanice (autobus), pošta, telefon, telegraf, železniční stanice byla vzdálena 10,5 km v Mimoni. Poštovní stanice v Kuřívodech, byla zřízena jako jedna z prvních na severu České země v roce 1868.
Tvrz
Původní tvrz, renesančně přestavěnou na zámek můžeme vidět dodnes nedaleko hlavní silnice na Mimoň. Ani takřka úplný seznam jejích majitelů nám však nepomůže ve stanovení přesnější datace jejího vzniku. Odborníci předpokládají, že vznikla až mnohem později po založení města. Patrně až v držení pánů Berků z Dubé, kdy okolní zboží získalo na významu.
11. října 1778 zde přenocoval císař Josef II. na své inspekční cestě z Českého Dubu do Holan na Kuřívodském zámku. V roce 1866 zámek sloužil jako lazaret pro zraněné vojáky v Prusko-rakouské válce. 26. června 1866 začaly okolo Kuřívod na říšské silnici na Mnichovo Hradiště rozhodující a lidsky značně ztrátové boje. Známé jsou jako Bitva u Kuřivod. V řadách Rakušanů padlo 13 důstojníků a 264 mužů, na straně Prušáků padli 4 důstojníci a 56 mužů. Tito odpočívají na zrušeném vojenském hřbitově v Kuřívodech a v hrobech podél silnice a v lese do Mnichova Hradiště.
HISTORIE
První písemné zmínky o území dnešního Ralska pocházejí ze 13.století. Rozsáhlé území mezi Českou Lípou a Mnichovým Hradištěm patřilo zpočátku přemyslovským knížatům a cirkevním institucím. Ve 13.-16.století měl nad územím města Ralsko moc šlechtický rod Ronovců, jejichž potomky byli Berkové z Dubé a Lipé, kteří zde založili několik hradů, z nichž nejvýznamnější byl Bezděz a Ralsko, dále menší hrady a tvrze Děvín, Stohánek, Krucenburg, Zbynsko (zanikly většinou v 15.st).
Před rokem 1945 žilo v tomto prostoru více než 7000 obyvatel, většinu z nich tvořili obyvatelé německé národnosti a německy mluvící obyvatelé, na které se po válce stahovalo nařízení o odsunu. Největším sídlem regionu bylo malé město Kuřívody (Hühnerwasser), dalším významným centrem byla sídla Svébořice (Schwabitz), Hradčany (Kummer), v té době již oblibené rekreační středisko. Na konci II. světové války, v roce 1945, bylo u Hradčan Němci vybudováno vojenské letiště.
Dnem 1.7.1950, bylo rozhodnuto zřídit na tomto území vojenský výcvikový prostor Ralsko pro potřeby výcviku vojsk ČSA. V letech 1946-1950 bylo toto území postupně vysídleno a předáno armádě. Úplné vysídlení obyvatelstva bylo ukončeno k 31.10.1952, z vesnic bylo vystěhováno přez 3000 obyvatel. Do území VVP byly v roce 1949 zařazeny obce: Černá Novina, Holičky, Horní Krupá, Hvězdov nad Ploučnicí, Jablonec, Křída, Kuřívody, Okna, Olšina, Palohlavy, Proseč, Svébořice, Židlov a částečně Jezová, Ploužnice, Horní Rokyta, Hradčany. Až do roku 1968 sloužil tento, rozlohou druhý největší VVP bývalého Československa, potřebám naší armády. Vojska ČSA však zde trvale nikdy nebyla umístěna. Po roce 1968 toto území bylo využíváno společně se Sovětskou armádou. V polovině 80.let tento prostor přestala naše armáda plně využívat. Přístup do některých částí území se omezil pouze na zaměstnance Vojenských lesů a statků nebo uranového průmyslu.
V r. 1988 zde byla dokončena modernizace, v té době největšího vojenského letiště a letecké základny Sovětské armády na našem území, letiště Hradčany. S působenim Sovětské armády souvisela i výstavba velkého počtu budov a bytů stavěných podle ,,sovětských norem”, výstavba centrálního zdroje tepla, ale i likvidace zbytků staršího osídlení. V prostoru žilo trvale více než 20 000 vojáků a rodinných příslušníků ze SSSR, kteří byli soustředěni především v lokalitách – Kuřívody, Hradčany, Vrchbělá, Hvězdov nad Ploučnicí, Svébořice, Nový Dvůr, Jablonec a Jezová.
Z data 1.1.1992 byl VVP Ralsko zrušen, jeho území o rozloze 250 km2 bylo rozděleno do 13 obcí ve třech okresech (Česká Lípa, Mladá Boleslav a Liberec).
Vojenské lesy a statky měly za úkol postupně zahladit následky vojenského účelového využívání, provést asanaci výcvikových zařízení, prvotní rekultivaci zemědělských a lesních pozemků, nápravu škod na vodních tocích, dílech a komunikacích, v souladu se zájmy ochrany přírody a tvorby krajiny.
V návaznosti na znění Zákona o obcích byl dne 1. prosince 2006 Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR obci Ralsko navrácen statut města.
SOUČASNOST
Dnešní město Ralsko bylo založeno v lednu 1992, kdy došlo k sloučení 9 osad převážně na území bývalého Vojenského výcvikového prostoru v jeden správní celek o rozloze 17 025 ha.:Kuřívody, Boreček, Horní Krupá, Náhlov, Hradčany, Ploužnice a sidliště Hvězdov. Svébořice a Jablonec (Jabloneček) byly po pobytu sovětských vo
jsk téměř srovnané se zemí a zůstávají dosud neobydleny.
Statut města byl Ralsku udělen 1.12.2006. Městský úřad sídlí v části Kuřívody. Město najdeme v Libereckém kraji, okres Česká Lípa, v nadmořské výšce o průměru 331 m n. m. Je obklopeno rozlehlými lesy, jež jsou nejzachovalejšími na Liberecku, neboť do těchto lesů byl díky vojenskému prostoru omezen po řadu let přístup.
Město Ralsko je město s bohatou historií, krásnou přírodou a turistickými cíli. Zde si přijdou na své milovnici koupání a sportovního rybaření, horolezectví, houbaření, pěší turisté, cykloturisté a milovnici hipoturistiky.
